Historie míčové hry, jež se postupně vyvinula do podoby házené, se v Českých zemích píše již od přelomu 19. a 20. století. Svých největších úspěchů se házená v Československu dočkala v období od 50. do 70. let 20. století, když v roce 1957 se mistryněmi světa staly československé házenkářky, o deset let později také českoslovenští házenkáři a roku 1972 si československý reprezentační výběr přivezl dokonce stříbro z Olympijských her v Mnichově. I v osmdesátých letech pak sbírala úspěchy jak na reprezentační tak klubové úrovni.
Jmenovat osobnosti československé a české házené je takřka nemožné, neboť za více než století se do historie tohoto sportu zapsaly stovky významných jmen (soupisky účastníků nejvýznamnějších mezinárodních turnajů najdete zde). Za všechny jmenujme z novodobé historie házené například Jiřího Kotrči či Michala Bardu, nejlepší střelce trojice evropských šampionátů Jana Filipa (1998), Ondřeje Zdráhalu (2018) a Filipa Jíchu (2010) - nejlepšího hráče světa roku 2010.
Mezi ženami mají své nezastupitelné místo v současnosti házené například brankářka Lenka Černá, několikanásobná vítězka Ligy mistrů Jana Knedlíková, nejlepší hráčka Bundesligy Michaela Hrbková či Iveta Luzumová (Korešová).