Představujeme talenty jihočeské házené: Adéla Mazánková

Adélo, začneme úplně od píky. V jakém roce a kde jste se narodila?
Narodila jsem se v roce 2005 v Jindřichově Hradci.

V kolika letech jste začínala s házenou a kdo vás k ní nasměroval? Zkoušela jste ještě nějaký jiný sport?  
S házenou jsem začala asi v 6 letech a přivedla mě k ní kamarádka a spolužačka v jedné osobě a v současné době i moje spoluhráčka Valentýna Hauserová. Samozřejmě že jsem zkoušela i jiné sporty. Začínala jsem s plaváním a aerobikem, zkoušela jsem dokonce i fotbal.

Prošlápnul vám někdo z rodiny cestu k házené nebo jste to prostě chtěla zkusit?
Z rodiny nikdo házenou nehraje, ale jsme celkem sportovně založená rodina. Můj otec hrál fotbal a v současné době trénuje fotbalové brankáře.

Vzpomněla byste si, kdo byl váš první trenér/ka?
Mým prvním trenérem byl pan Petr Tippl.

V 1. lize mladších dorostenek jste v Jindřichově Hradci tahounem družstva a i přes svůj útlý věk se prosazujete také v družstvu starších dorostenek. Pokud vám bude přáno, máte našlápnuto zakotvit v interligovém klubu. Ženy hrají 1. ligu, která by vám mohla být malá. Možná předčasná otázka, ale přemýšlela jste, kam byste časem ráda (byť třeba na hostování) odešla? Nebo to necháváte osudu?
Samozřejmě bych si přála, aby se hradecké ženy vrátily do Interligy. V současné chvíli je v Hradci dostatek žen, takže si úplně nemyslím, že by mě jako hráčku potřebovaly. Ráda bych jednou hrála v nějakém interligovém klubu. Osudu bych to ale úplně nenechávala, myslím si, že je to hodně o úsilí jednotlivce. Jak říká můj otec, buď máš výmluvy nebo výsledky.

Hádám, že váš největší dosavadní zážitek nebo lépe řečeno zkušenost byla nominace na EURO W17 v Černé Hoře. Nakoukla jste do jiného světa, vzhledem k výkonnosti některých soupeřek minimálně o nějaký ten level výše. Jak na tuto událost vzpomínáte? A hlavně co vám tato akce dala z hlediska vašeho dalšího posunu?
Na EURO vzpomínám moc ráda, byl to pro mne jedinečný zážitek a především čest. Nasbírala jsem mnoho zkušeností, které chci využít ve svém dalším herním rozvoji.

Na zmiňovaném EURU jste na poslední chvíli zachránily setrvání ve skupině „A“ pro další sezonu, ale hlavně jste si zajistily účast na MS, které se bude konat v létě příštího roku. Motivace do další dřiny více než velká. Po zápasech se Slovinskem a Rakouskem bylo jasné, že jste cíl, se kterým jste na EURO odjížděly, splnily. Takovou euforii v klubu asi nezažijete? Jak to vypadalo v kabině?
Jak říkáte, byla to veliká euforie. Moc jsme se radovaly a byly jsme šťastné, že jsme cíl, se kterým jsme do Černé hory jely, splnily. Bylo to úplně něco jiného než třeba při klubovém zápase. Ty emoce jsou nesrovnatelné!

Trenér Červenka vás znovu povolal na listopadový kemp dorostenek v Olomouci. Máte tedy jeho plnou důvěru. Dovedla byste odhadnou, jakou porci minut dostáváte při zápasech reprezentační 17?
Jsem ráda za trenérovu důvěru. Minuty na hřišti nepočítám, vážím si každé. Myslím, že každá hráčka dostává na hřišti tolik minut, kolik si zaslouží.

Život sportovce je velice bohatý na příjemné okamžiky. Máte nějaký moment (sportovní výsledek, vtipnou historku, kuriozní situaci) spojený s házenou, na který ráda vzpomínáte?
Ráda vzpomínám na zápas proti Olomouci v Žákovské lize před třemi lety. Tenkrát jsme hrály moc dobře, zápas se nám hodně povedl, všechno do sebe zapadlo tak, jak mělo. Mělo to jiskru. A vtipná historka? Když jedna z mých spoluhráček srazila rozhodčího.

Každý mladý sportovec v jakémkoliv sportu má svůj sportovní idol. Máte vy také někoho, kdo se vám zamlouvá, ať již svým projevem, nebo jednoduše je vám jen sympatický? Nemusí to nutně být žena a házená také není podmínkou.
Nemůžu říct, že bych měla nějaký vzor. Ale můj oblíbený házenkář je Andy Schmid a mimo házenou bývalý fotbalový brankář a současný trenér Bayernu Mnichov Jaroslav Drobný, který je nejen můj kamarád, ale také můj mentor, který mi často radí ohledně mé sportovní kariéry.

Můžete nám prozradit, co studujete? Máte už nějakou představu, co byste chtěla v budoucnu dělat? Zůstat u vrcholového sportu nebo existuje nějaký zcela odlišný obor, kterému byste se chtěla v budoucnu věnovat?
Studuji na ekonomickém lyceu v Jindřichově Hradci. Ráda bych se v budoucnu věnovala házené jako hráčka, i když jsem si samozřejmě vědoma, že se to poštěstí málokomu. Určitě bych se ale chtěla pohybovat v oblasti házené.

Co vás kromě házené baví? Co děláte ve volném čase, pokud vám házená vůbec něco jiného dovolí?
Házené věnuji v podstatě veškerý volný čas, takže se jiným zájmům věnuji zřídka.

V Jindřichově Hradci působí muži v nejvyšší basketbalové soutěži, domácí zápasy hrají ve stejné hale jako házenkářky. Zajdete se někdy podívat na zápas? Třeba na téměř neporazitelný Nymburk?
O basketbal v Jindřichově Hradci se moc nezajímám. Otec mě přivedl k fotbalu, takže se chodím dívat na zápasy hradeckých fotbalistů a současně zde vypomáhám, s čím je zrovna třeba.

Co vy a sociální sítě? Nedávný blackout společnosti FB málem přivodil celosvětový (převážně psychický) kolaps :-D.  
Sociální sítě samozřejmě využívám, občas možná více než bych měla. Nejvíce využívám asi Instagram.

Autor Jindřich Kosák